Armavir (Armavir)
Armavir je město a administrativní centrum stejnojmenné provincie v západní Arménii. Leží 47 kilometrů západně od Jerevanu a žije zde obyvatel.
Město bylo založeno pod jménem Sardarabad v roce 1931. V letech 1935 až 1995 neslo jméno Oktemberjan (tedy v překladu říjen) k uctění památky Říjnové revoluce.
Okolí současného města bylo významným regionem již v starověkých dějinách Arménie. Novodobý Armavir nelze zaměňovat s mnohem starším městem téhož jména, jehož pozůstatky leží asi 8 kilometrů jižním směrem. Toto významné starověké město bylo založeno již v 8. století před n. l. a v letech 331 až 210 před n. l. bylo hlavním městem Arménie. V nevelké vzdálenosti leželo též další starověké město Argištichinili, které vzniklo již v období existence prvního arménského království Urartu.
Urbanistickým návrhem nového sídla byl pověřen významný arménský architekt Alexandr Tamanjan. Ve městě se zpočátku postupně usídlovali uprchlíci, kteří přicházeli z arménských vesnic na území sousední Gruzie. V průběhu 40. let přicházeli z blízkého okolí další lidé povětšinou kurdské národnosti. Z důvodu bouřlivého rozvoje průmyslu získala vesnice Oktemberjan v roce 1947 status města. Krátce po rozpadu Sovětského svazu bylo v roce 1995 městu navráceno jméno Armavir.
Město bylo založeno pod jménem Sardarabad v roce 1931. V letech 1935 až 1995 neslo jméno Oktemberjan (tedy v překladu říjen) k uctění památky Říjnové revoluce.
Okolí současného města bylo významným regionem již v starověkých dějinách Arménie. Novodobý Armavir nelze zaměňovat s mnohem starším městem téhož jména, jehož pozůstatky leží asi 8 kilometrů jižním směrem. Toto významné starověké město bylo založeno již v 8. století před n. l. a v letech 331 až 210 před n. l. bylo hlavním městem Arménie. V nevelké vzdálenosti leželo též další starověké město Argištichinili, které vzniklo již v období existence prvního arménského království Urartu.
Urbanistickým návrhem nového sídla byl pověřen významný arménský architekt Alexandr Tamanjan. Ve městě se zpočátku postupně usídlovali uprchlíci, kteří přicházeli z arménských vesnic na území sousední Gruzie. V průběhu 40. let přicházeli z blízkého okolí další lidé povětšinou kurdské národnosti. Z důvodu bouřlivého rozvoje průmyslu získala vesnice Oktemberjan v roce 1947 status města. Krátce po rozpadu Sovětského svazu bylo v roce 1995 městu navráceno jméno Armavir.
Mapa - Armavir (Armavir)
Mapa
Státní území - Arménie
 |
 |
| Arménská vlajka | |
Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| AMD | Arménský dram (Armenian dram) | Ö | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HY | Arménština (Armenian language) |